Canis pro Fortuna - FCI kennelAmerický bezsrstý teriér a Peruánský naháč

Historie plemene

Historie amerického bezsrstého teriéra se dá narozdíl od ostatních bezsrstých plemen určit naprosto přesně - píše se od roku 1972, kdy se v USA - v Luisianě - ve vrhu amerických rat teriérů objevila vzácná mutace genu. 2 standarním jedincům amerického rat teriéra se narodilo bezsrté štěně. Chovatelé si nebyli jistí, co s tímto štěnětem, s růžovou kůží a černými skvrnkami, dělat. Nakonec se rozhodli jej dát svým přátelům Willie a Edwinovi Scott. Scottovi pojmenovali toto štěňátko Josephine. Josephine se díky své laskavé a milující povaze i díky své inteligenci rychle stala miláčkem celé rodiny. Tato fenka - Josephine - se stala zakladatelkou chovu amerických bezsrstých teriérů.

Zdroj:https://www.akc.org/dog-breeds/american-hairless-terrier/detail/https://www.ahtca.info/index.htmlhttps://www.ahta.info/breedinf.html 

Jemima, Josephine, Snoopy, and Gypsy
Jemima, Josephine, Snoopy, and Gypsy
JayAre & Willie Scott
JayAre & Willie Scott
??? & Willie Scott
??? & Willie Scott
Jemina
Jemina
Scotty & 4 dogs in 1986
Scotty & 4 dogs in 1986
Snoopy
Snoopy
Scotty's sign
Scotty's sign

Josephine byla nakryta rat teriérem (svým otcem) a narodily se jí 4 štěňátka, z nichž pouze 1 bylo bezsrsté - fenka jménem Gypsy. Ve svém posledním vrhu (8 let po 1. vrhu; kdy dala Josephine mnoho osrstěnných jedinců), ve spojení se svým synem, se Josephine narodily opět 4 štěňátka - tentokrát konečně už i bezsrstý pes (Snoopy) a také bezsrstá fena (Jemina) a 2 osrstěnné fenky (Petunia, and Queenie).

Snoopy byl dále křížen se všemi svými sourozenci tak, aby vznikla široká základna tohoto jedinečného plemene. Chovatelé Willie a Edwin Scott si nechávali všechna svá štěňata doma, která tak dala základ chovu amerických bezsrstých teriérů, tak chovatelké stanici "Trout Creek".  Cílem jejich chvu bylo udržet tento jedinečný typ psa se svou bezsrstou zvláštností a zároveň temperament rat teriéra.

V současné době se americký bezsrstý teriér stále kříží s americkým rat teriérem. Tato spojení ("outcrossings") jsou velice pečlivě plánována tak, aby se udržel široký genofond plemene. Zároveň jsou "outcrossings" nutné také proto, aby se zabránilo komplikacím např. s chudozubostí, jako je tomu v případě čínský chocholatých psů či u peruánských naháčů.

Americký bezsrstý teriér se od ostatních bezsrstých plemen liší tím, že pro životaschopná bezsrstá štěňata s genem, který kóduje bezsrstost, je potřeba neosrstěnná varinta psa/feny. Bezsrstost totiž není semi-dominantní, ale autozomálně-recesivní. To také znamená to, že chovatelé mohou křížit 2 bezsrsté jedince bez obav z prenatální úmrtnosti či jiných abnormalit spojených s bezsrstostí.

Ve spojení "naháč" x "naháč" v chovu ABT vždy nese 100% holé vrhy, zatímco v kombinaci "naháč" x "osrstěnný nosič nahého genu" nese kombinaci "naháčů" a "nosičů". 2 osrstěnní "nosiči" také nesou kombinaci "naháčů" a "nosičů". 

Americký bezsrstý teriér se od ostatních bezsrstých plemen také liší tím, že je opravdu zcela bez srsti, s vyjímkou hmatových vousů a chlupů (pesíků) na čumáka a obočí. Další zvláštností je, že se štěňata amerického bezsrstého teriéra rodí osrstěnná drobnou řídkou ("fuzzy") srstí, která začne postupně od nosu, během prvních týdnů života štěněte, vypadávat. V 6 až 8 týdněch by již mělo být bezsrté štěně zcela holé.

Dalším rozdílem je i kvalita kůže. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že kůže ABT je mnohem měkčí a hebčí bež u jiných bezsrstých plemen.

Nejpatrnější je témeř vždy jejich normální a plný chrup. Většinou nechybí premoláry, špičáky jsou silné a normální velikosti a správně založeny v čelisti psa.

Stejně jako u všech ostatních plemen se vztyčenýma ušima, se uši začínají stavět kolem 2. - 3. měsíce věku štěněte. Až do jednoho roku věku psa se může stát, že obě uši nebudou postaveny stejně. Po roce věku už je to však bráno jako vada.

U bezsrsté varianty je přijatelná jakákoliv barva kůže, s vyjímkou merlé a albin. S věkem se objevují "stařecké skvrny".

Povahově se jedná v podstatě o "teriérské" plemeno, temperamentní, energické, přátelské a zvídavé. Není to plemeno pro "pasivní" majitele, který není ochoten se svému psovi téměř denně věnovat. I když se jedná o "naháče", který si čas od času rád zalenoší, rozhodně to ale není gaučový povaleč. A zároveň, vzhledem k tomu, že se jedná o teriéra, je nutná jistá znalost psů. Nejedná se však o plemeno "tvrdé" v povaze. Je potřeba důsledný, nikoliv agresivní přístup.